Budoucnost práce začíná u firem

Jakou otázku bychom si každý den měli položit, abychom byli úspěšnější? Jsou čeští vývojáři levnější než ti v Německu nebo v Itálii? A jak moc nám na cestě k vyšší efektivitě pomáhá umělá inteligence? Přinášíme klíčové myšlenky z přednášky Jaroslava Řasy, která se uskutečnila 22. května na veletrhu Trendy práce. Zakladatel ABRA Software na základě třicetileté praxe v českém i zahraničním byznysu rozkrývá pracovní mýty, představuje překvapivé statistiky a vzkazuje: Zapomeňte na staré časy, ty už se nevrátí!

Abychom pochopili, co máme zlepšit, musíme zjistit, co vlastně měříme. „Bavíme se o budoucnosti práce, ale měli bychom se bavit o budoucnosti firem. Právě ty práci tvoří. Firmy musejí dělat výrobky a služby, o které někdo stojí. A musejí vydělat dost peněz, aby měly na mzdy i na svůj rozvoj. A tohle je jednoduchá matematika, které se říká produktivita práce,“ říká Jaroslav Řasa.

Výpočet je jasný: v čitateli je přidaná hodnota, kterou firma vytvoří (tedy výnosy mínus náklady na vstupy), a ve jmenovateli je čas – jak dlouho museli lidé pracovat, aby ji vytvořili. Právě z této přidané hodnoty se pak platí mzdy, investice, inovace i zisk pro akcionáře. „Firmy se často soustředí na snížení provozních nákladů, klíčové jsou ale právě výnosy. Každé ráno bychom si tedy měli položit otázku - co můžu udělat pro to, abych stejnou hodinu práce prodal za třikrát vyšší cenu?“ vysvětluje Jaroslav. Dodává, že nejde jen o to prodávat nejlepší vrtule, ale znát ty, kteří kupují letadla. „Skamarádit se s nimi a vrtule jim prodat.“ Není žádnou novinkou, že byznys je o dobrých kontaktech.

Novinkou je naopak čím dál častější využití umělé inteligence. Jaroslav Řasa vystudoval kybernetiku - o neuronové sítě se tedy zajímal už před třiceti lety. „AI je tady už dlouho. Až teď se ale díky vyššímu výkonu počítačů a lepším algoritmům dá její potenciál opravdu naplno využít - a přesně to se právě děje,“ říká s tím, že umělá inteligence rozhodně sama nepřemýšlí, nemá vlastní vědomí, pouze zpracovává obrovské množství lidské práce, která už byla zdigitalizována. „Nástroje jako ChatGPT z ní dokážou vytěžit to nejrelevantnější pro vaše zadání a v podstatě zprostředkovávají to nejlepší, co lidé už jednou vytvořili,“ doplňuje. Nutno ovšem podotknout, že LLM umí generovat kombinace slov a vět, které v této podobě nikdy neexistovaly. Nejbližší analogií je syntéza – podobně jako když autor vytvoří originální větu na základě všeho, co kdy přečetl.

Ve firmě s ostatními členy vrcholového vedení vytváří podmínky pro masivní využívání AI a její rozvoj. „Už delší dobu při psaní zdrojového kódu používáme Copilot. Podobné nástroje zefektivňují práci o 20 až 30 procent – vývojář toho napíše víc a kód má vyšší kvalitu. Vlastně se z toho i učí, protože když AI nabídne nejlepší řešení z celého světa, ukazuje mu, jak to jde napsat ještě lépe.“ AI se v ABRA Software používá také při testování (jak říká jeden náš vývojář, AI nepije kafe a nemusí na záchod) a pomáhá také na helpdesku, kde generuje cca 20 procent odpovědí, aniž by to kdokoliv poznal. “Na podzimní konferenci ukážeme AI přímo v produktu v rámci moderních ERP systémů,“ avizuje zakladatel.

AI se stává užitečným nástrojem pro řadu dalších firem. Podle výzkumu společnosti Exploding Topics používá nebo zvažuje použití umělé inteligence 77 % firem a 83 % z nich uvádí, že je AI klíčovou prioritou v jejich podnikatelských plánech. Nabízí se tak otázka, zda ubydou i pracovní místa. A statistiky potvrzují, že ne. AI může podle predikcí National University do roku 2025 nahradit 85 milionů pracovních míst. K tomu ale vytvoří 97 milionů nových. Celkově tak vznikne čistý přírůstek 12 milionů pozic.

Lidé se tedy budou hledat i nadále. A jak vybrat ty správné? Jaroslav Řasa je zastáncem myšlenky „mládí vpřed“. „Junioři? Určitě nabírat! Jsou nezatížení, chytří, mají výkon a rychle se učí,“ říká. Musejí ale také něco umět. Určitě nejsme jedinou firmou, která má zkušenost s mladým nezkušeným kandidátem, který dobře zpracoval úkol, ale když měl při osobním pohovoru v kódu něco změnit, ani nevěděl, kde to najít. AI je v těchto případech zrádná a zkušenosti nenahradí. Práci udělá, ale jen pokud člověk ví, co dělá.

V závěru přichází na řadu nejožehavější téma: mzdy. Stále ještě panuje představa, že čeští vývojáři jsou levnější než jejich kolegové v západní Evropě. To už ale dávno neplatí. „Ve většině částí Německa jsou náklady srovnatelné, dražší je jen Mnichov a Berlín. A v Itálii stojí IT specialisté dokonce o pětinu méně,“ popisuje CEO.

V rámci hodinové sazby jsme sice podle posledních dat Evropské komise stále pod průměrem (33,5 eura v EU vs. 18,2 eura v Česku), ale platy v IT dlouhodobě vybočují z celkového průměru. Dokládá to i vývoj inflace a mezd za posledních dvacet let: zatímco inflace v Česku vzrostla o 80 %, platy v IT sektoru se zvýšily o 150 % - čísla vycházejí z naší vlastní analýzy na základě dat Českého statistického úřadu. „Pokud vás tedy zaskočí cena od IT dodavatele, mějte, prosím, na paměti, že firmy v našem oboru musely absorbovat obrovský tlak na růst ceny svého hlavního vstupu – a tím je lidská práce,“ připomíná Jaroslav Řasa.

Jak se staví český manažer a mecenáš (Jaroslav Řasa podporuje Nadaci Neuron nebo aktivitu Můžeš podnikat!) k tomu, že je přes 30 let spojený s jednou firmou? Rozhodně nemůže říct, že by to byla nuda. Firmu totiž přibližně každých pět let posouval novým směrem vpřed. „Firemní modus operandi se musí proměňovat,“ říká a zároveň připomíná Herakleitův princip změny: to, co vás vyneslo nahoru, vás po nějaké době začne brzdit. Pro největší posun se ABRA Software rozhodla v roce 2022, kdy se spojila s německým investorem. „Tímto krokem se nám otevřela cesta na západní trhy zahrnující region DACH a Velkou Británii. A důležité je, že vývoj zůstává doma. Nové věci se i nadále budou tvořit v Česku. Chytrost tedy zůstává tady a já z toho mám velkou radost,“ uzavírá.