Blog

Jak se firmám šlapalo v grafech I.

27. 11. 2015

Léto v ABŘE patřilo kolům. Rozjeli jsme soutěž Aby firmy šlapaly a jsme rádi že se zaregistrovalo 1322 jezdců. Během soutěže jsme nasbírali velké množství dat. V sérii článků vám na tomto blogu chceme představit, jakým způsobem jsme data sbírali, jak jsme je analyzovali a co celý vývoj provázelo.

Na úvod vysvětlivka k terminologii: pro jezdce, anebo ty používáme dva termíny. Všichni jezdci jsou ti, kteří se zaregistrovali do soutěže. Aktivní jezdci jsou ti, kteří splnili podmínky pro výhru ventilků nebo naší soutěže a získali buď jednu z hlavních výher, tzv. „aktivní„.nebo ventilkovou odměnu za účast.

K vykreslení grafů v článku jsme použili celkem obstojný Zingchart. Po najetí myší či po kliknutí se zobrazí další doplňující informace.

Obecné grafy

Počet všech jezdců v regionu

Zde není co řešit, čísla mluví jasně. Nejvíce jezdců se registrovalo v Praze (325), pak v Jihomoravském kraji (231). Nejméně pak v Karlovarském (7) a Středočeském s Ústeckým (23). Kliknutím zvýrazníte daný podíl.

Počet aktivních jezdců v regionu

Tento graf nám ukazuje, kolik jezdců vydrželo v daném regionu soutěžit až do hořkého konce. Velký úbytek v rámci celého pelotonu oproti celkovému počtu registrovaných soutěžících je vidět v Praze (5%). I tak je odstup na druhý „nejvýhernější“ region značný – celých 19 jezdců (4%).

Poměr mezi všemi a aktivními jezdci v regionu v %

Je to nefér, ale je to fakt. V Ústeckém kraji se registrovalo 23 jezdců, 12 dojelo. To se rovná cca 52%. Jako druhý pak skončil kraj Pardubický, který měl na startu 3,5x více jezdců než Ústecký, ale v cíli mu jeden úspěšný jezdec chyběl, aby Pardubicko slízl pomyslnou smetánku.

Počet aktivních jezdců po týdnech

Graf ukazuje, že až na první týden soutěžící ze hry vcelku pravidelně odpadávali. Největší skok jsme zaznamenali na začátku soutěže. Důvodů bylo jistě více. Někteří ze zaregistrovaných nakonec nenašli odvahu se do soutěže zapojit, ale na vině mohly být mimo jiné i počáteční technické problémy (o těch vám napíšeme v jiném díle tohoto blogového seriálu). Celkově pak dokončilo soutěž 40,31 % ze všech soutěžících.

Počet přihlášení aktivních (žlutě) a všech (šedě) jezdců do aplikace

Kdo chce vyhrávat, musí se logovat do aplikace. Tak by se dal zjednodušeně shrnout následující graf, který zobrazuje rozmezí přihlášení k počtu uživatelů. Platí, že pokud jste se do aplikace zalogovali alespoň 40x, vyhráli jste. Nejvíce výherců však představovalo 10-19 přihlášení; celých 176 jezdců. Existuje ještě však 33 výherců, kteří to zvládli s méně jak 10 přihlášeními. Díky počátečnímu nezablokování zápisů to bylo možné i s jedním přihlášením (proč k tomu došlo se dozvíte opět v dalším díle).

Logy aktivních po dnech

Zde si již bereme příklad z úspěšných. Aktivita přihlášení do aplikace nejčastěji probíhala na začátku týdne, s přícházejícím víkendem logicky opadla. Co je však zajímavé – dva dny se vymykají běžnému chování. Jedná se o 6. červenec a 18. srpen. První datum má celkem pragmatické opodstatnění. Jedná se o státní svátek a o něm se (většinou) do práce nechodí. Co ale úterní srpnový den? Po drobném zkoumaní jsme na to možná přišli. Po dlouhých dnech sucha a úmorných vedrech zachvátily Česko přeháňky s výrazným poklesem teploty. Během tohoto dne napadlo na většině území rekordní počet srážek. A tak předpokládáme, že do práce na kole vyjeli v dešti jen ti nejvytrvalejší a nejotužilejší.

Rozdíl aktivních mezi dnem jízdy a jejím zapsáním

Poslední graf dnešního článku ukazuje, kdy si vítězní jezdci zapisovali daný den. Po zprůměrování nám vyšlo, že se nejčastěji zapisuje jízda před /po cca 3 dnech. Zde již není taková generalizace možná. Většinou měly největší „prodlevy“ víkendové jízdy do práce, následované již výše zmíněným státním svátkem.

To jest pro tento článek s obecnými daty vše, příště se podíváme na zoubek datům s jízdami a žolíky. Soutěžící měli v soutěži Aby firmy šlapaly možnost uplatnit žolíky a zbavit se tak na celý týden povinnosti jet na kole. Žolík mohl být využit v případě delší nemoci, dovolené nebo jiné delší nepřítomnosti jezdce v práci. I data týkající se využívání či naopak nevyužívání žolíků jsme podrobili důkladné analýze. A právě o tom, co jsme vybádali, bude náš příští článek.

Zaujal vás článek? Přečtěte si jeho druhý díl nebo přidejte komentář pod článek.