Blog

Macbook pohledem woknaře 😀

2. 3. 2015

Jaké byly moje první kroky s Macem? Co na něm miluju a co zatracuju? Které jeho vlastnosti jsem již přijal za své a které doteď obcházím? Snad i vám může tento článek pomoci při přechodu z Windows do jablečného ráje.

S Macem jsem se prvně setkal asi před 8 lety. Setkání to bylo letmé a některé věci, musím přiznat, mne na první pohled lákaly už tehdy. V době Windows XP jsem si dokonce nainstaloval dock pro Windows, aby mé Windows XP byly dostatečně cool. Jak jsem byl bláhový! Čas běžel a krátkými odbočkami do světa Linuxu jsem prošel érou všech dalších Windows. Jako správný ajťák jsem začal samozřejmě už na beta verzích a hltal každou novou vychytávku, se kterou Microsoft přišel.

Já budu mít Mac, jupí …

Ano, očekávání bylo velké. Vyznavači nakousnutého jablka se neklaní své modle pro nic za nic. Ty krásné křivky, dokonalý display a hliníkové tělo, báječná výdrž na baterii a symbol, jenž majestátně září na uhlazeném a do posledního puntíku dokonalém stroji. Dle jejich slov každý smrtelník, který nepoznal jednoduchost a přívětivost OSX, neví, o co přichází. A nejen Mac, ale iPad a iPhone, svatá trojice ve světě IT. Co více si člověk může přát ke štěstí po zkušenostech s Windows a Androidem. Za ty peníze člověk musí dostat kvalitu, přívětivost a krásu.

Hello I’m Mac

A je to tady. Mac je na mém pracovním stole – vzhůru do práce, teď už to půjde samo… No zase tak samo ne. První, na co narazíte, je skrolování. Proč když točím na kolečku myši, stránka se hýbe na druhou stranu, než je běžné? Takže od teď si zvykněte, že chodíte dolu na půdu a nahoru do sklepa. Dá se to přepnout nebo si i zvyknout. Osobně musím říct, že jsem si zvyknul, a tak nějak mi to přijde již přirozené.

No pro ty, kdo by si řekli, že si práci ulehčí a použijí klávesu page up nebo page down, mám špatnou zprávu. Tu vám pro jistotu na klávesnici nedali vůbec. A pokud byste někde hledali tlačítka home a end, tak ty také chybí. Místo toho si jako krok číslo 2 na internetu dohledáte tabulku klávesových zkratek http://support.apple.com/kb/ht1343, abyste mohli vůbec na klávesnici fungovat. A ani po půl roce nebudete mít jistotu, jaký dvoj či troj hmat na klávesnici je ten správný a budete s láskou vzpomínat, jak to bylo s Windows a klávesou, která dělá, co má. Víte co na MACu udělá klávesa enter na označené ikoně? Říkáte samozřejmě, že otevře nebo spustí vybraný soubor či aplikaci. Samozřejmě že ne. Z nějakého nepochopitelného důvodu je to zkratka pro přejmenování souboru. Místo “Enter” neboli spuštění programu či zanoření do složky je zde klávesová zkratka Cmd+šipka dolů. Nebo možnost použít myš a dvakrát kliknout na ikonu.

Co vás jistě také překvapí je způsob, jak na plošce multitouch udělat klik pravým tlačítkem myši. Když před sebou máte jen hliníkový monolit, je to záhada. Dá se to navolit, ale defaultně je to stisknutí dvou prstů (a nebojte se přitlačit, než uslyšíte cvak) nebo stisk Crtl v kombinaci s běžným kliknutím. Multitouch pad je dobrá věc, jen je třeba odhalit jeho kouzelná zákoutí.

Okna moje, kde jste? Já chci Wokna!

Asi nevětším neduhem je práce s okny. To, že tlačítka na minimalizování a maximalizování okna jsou vlevo, na to si zvyknete. To, že maximalizovat okno vlastně neznamená roztáhnout ho přes celou obrazovku, ale nějak záhadně zvětšit okno, na to si taky zvyknete – prostě to nebudete používat. Pro ty, kteří si u Windows 7 zvykli na klávesové zkratky nebo gesta myší pro nastavení velikosti okna, existuje naštěstí záchrana v podobě programu, který to umožní také.

Ale na co si opravdu nezvyknete, je přepínání mezi okny. Pokud máte rádi hru na schovávanou, je MAC to pravé. Pokud chcete efektivně přepínat mezi spuštěnými programy, tak máte jednoduše smůlu. Alt+Tab, kouzelná zkratka, která na Windows funguje naprosto skvěle, vás na Macu dovede až na pokraj zoufalství. Na počátek si tedy musíte dohledat jinou klávesovou zkratku, Comand+Tab. Jak se v manuálu píše, přepíná mezi nedávno použitými aplikacemi ze seznamu otevřených aplikací. Abych vám to přiblížil, pokud okno minimalizujete, tak se na něj touhle zkratkou nedostanete. Pokud máte od jedné aplikace otevřená dvě okna, tak se dostanete jen na jedno z nich (na to naposledy použité). 

Takže vzhůru na Expose

To je takové to krásné, jak vám to ukáže všechna otevřená okna, takže se konečně pomocí myši dostanete na to druhé otevřené okno z aplikace, ale už ne na ty, co jste minimalizovali. Tohle vás bude trápit každý den a budete hledat, jak se k tomu oknu, co jste tu měli otevřené, vlastně máte dostat. Pokud stejně jako já pracujte s mnoha otevřenými aplikacemi, mezi kterými přepínáte, dovede vás to na pokraj zoufalství. Naštěstí existuje aplikace, která vám umožní relativně pohodlné přepínání mezi okny podobně jako na Windows, ale Alt+Tab to prostě není.

Jednoduchá instalace říkáte?

Když pominu fakt, že budete řešit, jak nahradit software, na který jste byli zvyklí, něčím jiným. Protože na rovinu, tolik softwaru pro Mac zase není. Takže pravděpodobně narazíte na to, že ten či onen program není a ekvivalent nemusí existovat. No ale již k samotné instalaci. Máte tu APP Store, fajn věc, ale časem zjistíte, že tam spousty programů není. Anebo že nákupem od výrobce ušetříte či dostanete větší funkčnost. A jste zpět u klasických instalátorů. Počkat, nejste, na Macu máte dva druhy instalací. Jedna vás stejně jako na Windows provede a proklikáte se přes průvodce.

Druhá, ta “jednoduší”, pro mne byla dlouhou dobu záhadou a teprve až po vysvětlení jsem to začal používat správně. Chová se to tak, že si stáhnete aplikaci v dmg, což je vlastně virtuální disk který si Mac otevře, a tím jak jsou psané aplikace pro Mac, tak je to vlastně jakoby jeden soubor, který můžete spustit odkudkoliv. Takže i z toho virtuálního disku, jenže zde je ten háček, to, co to po vás chce, je přetáhnout ikonu programu na složku s aplikacemi, na což se vás “instalátor” snaží navést, ale ne vždy je to zrovna vizuálně jasné. 

Moment, je tu ještě třetí. A to je jedním slovem peklo. Vezmete terminál a jedete hezky v příkazové řádce a hledáte různé návody a kopírujete příkazy, kterým ani za mák nerozumíte a jen tajně doufáte, že je to ten příkaz, který potřebujete, a že ve vaší verzi bude fungovat. A v ten okamžik si vzpomenete na zlaté instalačky na Windows.

Aplikací je možná méně, ale za to jsou kvalitnější a nepadají!

No já vám nevím, takovou četnost, jako mi zamrznou nebo spadnou aplikace na Macu, jsem od dob Windows Vista nezažil. Každý den musím natvrdo ukončit minimálně jednu aplikaci. Zde musím říct, že s příchodem OSX Yosemite se to hodně zlepšilo a programy jsou stabilnější, ale na Maverick to bylo opravdu nespoutané.

Pokud žijete ve světě Office, tak také spláčete. Microsoft vývoj Office pro Mac ukončil. Takže skončíte na něčem, co je vzdáleně podobné Office 2010, ale s funkčností tak 85% Office na Windows.

Že jinak je to klikačka a vše funguje jak má?

No klikačka je to do doby, než narazíte na něco, co se naklikat prostě nedá. Příklad jeden za všechny: zobrazení skrytých souborů. Jeden by řekl, že to někde v nastavení bude. Ale ne, v Macu si řekli, že když to chcete, jste prostě asi poloviční hacker a terminálová konzole je váš druhý domov. Takže hezky někde na internetu najdete příkaz, pomodlíte se, že to skutečně dělá, co autor píše, a spustíte to. Když máte štěstí, opravdu vám to pak zobrazí skryté soubory. Vlastně to není úplně pravda. Finder, což je takový ekvivalent Průzkumníka z Windows, má jednu specifickou vlastnost. Pokud si ho spustíte samostatně, zobrazí vám skryté soubory, pokud ale v nějakém programu dáte otevřít soubor (což vám otevře okno Finderu), tak tady světe div se skryté soubory nezobrazí. Jeden by řekl, že systémové nastavení je platné napříč systémem, ale tady to neplatí.

Plocha

Na ikony na ploše je i teorie chaosu krátká. To, jakým způsobem ji někdo navrhl, je pro mě dodnes nepochopitelná záležitost. Jak někomu přijde přirozené umožnit překrývání ikon? Nebo když změníte jakékoliv nastavení plochy, rastr nebo velikost ikony či písma, přetažení ikony do volného prostoru mezi ikonami je vlastně nemožné, protože to záhadně akceptuje stále původní nastavení, až do okamžiku, než si dáte plochu vyčistit.

Yosemite, nový ostře nabroušený OSX

Pánové v OSX se s příchodem nového systému hodně zaměřili na propojení mezi iOS a OSX (iPhone, iPad a Mac, pro ty, co se v těch zkratkách ztrácí). Musí se jim nechat, že některé kousky se jim opravdu povedly, jako možnost z Maca telefonovat nebo posílat zprávy pomocí vlastního iPhonu je úžasná vlastnost, kterou jsem si nastavil a krásně fungovala, až do okamžiku aktualizace iPhone. Od té doby se mi vše jevilo jako nastavené, ale nefungovalo to. Pak strávíte den čtením fór, abyste zjistili, že nejste sami a že nic nezjistíte, a po 8 hodinách, kdy nastavujete tu něco a tam zase něco jiného, to zase začne fungovat. Yosemite rozhodně přinesl spoustu nového a je i příjemné, že neplatíte za další licence, ale zároveň sebou systém vleče pořád stejné chyby a další neduhy přibývají.

Závěrem

Mohl bych asi ještě dlouho popisovat co mi na OSX přijde zvláštní či bizardní. Ale stejně tak dobře i ty lepší stránky, které já osobě spatřuji spíše v technickém zpracování než v softwarové výbavě. Dříve či později si na některé “neduhy“ či odlišnosti zvyknete. Jde o to, co vám vyhovuje více. I přesto, že na Macu pracuji již skoro dva roky a mám zažito mnoho klávesových zkratek, tak s ním neustále bojuji, hlavně v okamžiku, kdy dojde na střet s korporátním světem, ať už je to VPN, tiskárny, síť …

Jaké jsou vaše první zkušenosti s Macem?