Blog

Mission Impossible, zázraky na počkání počesku!

26. 8. 2015

Asi tak nějak by se dal definovat jeden z mých předchozích týdnů. Pro jednoho našeho zákazníka,  respektive jeho americkou matku, jsme během necelého týdne realizovali portál, který má za úkol zaznamenávat požadavky na opravy a následně spouštět workflow od schvalování přes realizaci až po zpětnou vazbu.

Začalo to telefonátem v úterý v půl desáté večer:

„Ahoj Stando, teď jsem měl call s Edem. Vrátil se po 3 týdnech z dovolené a portál, který v Americe interně zadal, není hotov a v pondělí potřebují prezentovat. Hele, oslovili mě, jestli jsme schopný dát dohromady něco, co by šlo prezentovat. Hele, děláme jim laskavost. Chápu, že je to narychlo…“

„OK, o čem to má být?“

„Představ si obchod. Něco se jim tam rozbije. Upadnou dvířka, sloupne se jim grafika, přestane svítit světlo, praskne zrcadlo. Manager toho obchodu to nafotí a zadá do portálu. Vybere kategorii, které se to týká. Vloží fotku a popis, o co se jedná. Tohle my naceníme. Pokud to nepřesáhne určitou částku, tak se to rovnou realizuje. Jinak to jde na schválení k vedení společnosti. Ti mají právo to schválit nebo zamítnout. Zítra bych ti k tomu poslal nějaké podklady a probrali bychom to podrobněji.“

„OK, tak zítra, ale až tak kolem druhý. Dopoledne mám jednání.“

Čas se dramaticky krátí a už teď je mi jasné, že mám před sebou pracovní víkend. Přichází středa odpoledne a my společně procházíme na papíře načmáraný draft portálu. Po prezentaci je jasné, že budeme muset řešit i role a práva, jednotlivou návaznost kroků, celkovou grafiku a UX. V podstatě krom mlhavé vize a obecné představy nemáme nic. A jak už tak bývá zvykem, řešíme na konci skype prezentace, kolik ta legrace bude stát. S tím, že to, co je potřeba, je, aby byl funkční proces požadavku. Statistiky budou falešné. Správa uživatelů není potřeba.

„Hele, Pavle, abychom dali alespoň nějaký hrubý draft toho, jak to bude vypadat a navrhli jen proklikávací mockup, je to tak 10-16 hodin práce. S osazením na databázi, aby se ukládaly požadavky, tak nějakých 40-50 hodin.“

„Dobře, tak zatím dejte dohromady alespoň ten klikací mockup a já si nechám v Americe schválit ten zbytek. Bude možné, aby už zítra něco viděli?“

No, něco v hrubých obrysech jo – a v duchu děkuju za časový posun, který mi přidává virtuální hodiny navíc. Dost bylo otálení, je načase někde začít. Projedu v rychlosti weby těch společností, kterých se má portál týkat. Výborně, každý je úplně jiný. Tak se podíváme na americkou matku a myslím, že máme vítěze, ze kterého můžeme využít alespoň barevnost.

Zakládám nový projekt a děkuju bohu za moderní technologie. Během chvilky mám nahozený čistý Zurb Foundation projekt, následně přidávám Nette a nastavuju localhost pro vývoj. Díky Zurb Foundation a Sasu nastavím pár proměnných a během mžiku získávám barevnost, jakou potřebuju, a začínám tvořit základní vzhled stránky. Do středy večer mám první falešný klikací mockup s přehledem požadavků a procesem založení požadavku. Ve čtvrtek volám Pavlovi s nápadem:

„Hele nepřidáme tam dashboard, na kterém by bylo hned na první pohled vidět to, čemu se má kdo věnovat? A rovnou bychom tam dali i ty správné akce, aby to nemusel klient hledat někde v detailu.“

„Jo, to je super nápad! Tak to tam přidej!“

Ve čtvrtek večer máme připravené vše ve falešné podobě. A čekáme na review z Ameriky. Z dashboardu a statistik jsou nadšení a já taky. Ale přichází požadavek, abychom to udělali ještě hezčí. No, je čas povolat grafika do akce – zde už moje schopnosti končí. S grafikem projdu v rychlosti vzhled a chování a dohodneme se, že došperkujeme to, co jsem připravil, aby to vypadalo lépe. Já mezitím začínám implementovat role uživatelů a jednotlivá práva. V pátek odpoledne předáváme s tím, co uvidí jednotliví uživatelé.

Online portál vytvořený v rekordním čase.

Je tu pátek večer. Vařím si Honduraskou kávu, kterou jsem si ten den koupil (pokud jste neochutnali, vřele doporučuju, voní krásně po čokoládě) a usedám k počítači a vím, že toho dnes chci stihnout co nejvíce, abych ten víkend neměl až tak moc pracovní. Páteční noc trávím přípravou databáze a začínám jednotlivé části systému napojovat. Když odbije půl druhá ráno, kofein už vyprchává a já jsem se svojí prací spokojen. Mám hotové ověřování uživatele, role a práva, zakládání požadavku včetně všech navázaných číselníků. Můžu jít spát s vidinou toho, že se to stihne, což je úleva.

Během soboty dodělávám správu objednávek pro administrátora, výpisy a filtrování. Přidávám ještě schvalování a zamítání objednávek. A ladím workflow, aby vše fungovalo jak má. Počasí mi naštěstí přeje. Je takové parno, že by ven ani velblouda nevyhnal. Pokus dotáhnout to v sobotu večer ale selhává kvůli chuti dát si vychlazené šampaňské. Hned první sklenička zahání jakýkoliv pokusy o práci do druhého dne. A tak to nechávám na neděli. Zbývají už jen dvě věci nutné pro prezentaci. Během neděle dotahuju hodnocení objednávek a ukládání fotodokumentace k požadavku a pár UX vylepšení jako třešinku na dortu. Předvyplňuju portál alespoň trochu reálnými daty, aby to bylo maximálně připraveno na prezentaci. A doufám, že vše dopadne dobře a náš zákazník získá svého zákazníka.

Za 45 hodin práce se povedlo něco, co stačí k odprezentování funkcionality portálu. A poskytne tak prostor pro diskuzi a konkurenční výhodu při získávání zakázky. Takhle to dělá náš zákazník pokaždé. Ne tedy vždy takhle termínově nadoraz. Ale nechá si připravit nějaký “proof of concept”, na kterém si všichni snadno představí, jak bude celá věc fungovat. Popravdě – zatím jim to z větší části funguje. A nás to těší. Z té naší malé české země oslovujeme celosvětové hráče a díky tomu, co jsme vytvořili, pomáháme získávat další zakázky. A úplně nejraději jsme, když naše portály lidé používají a ony jim ulehčují život.