Blog

Na kole do práce i k moři 🙂

1. 9. 2015

Tímto příběhem se chtějí dva zaměstnanci ABRA FlexiBee, Pavlína a Roman, podělit o svůj prázdninový zážitek: „Já s Pavlínou jezdíme na kole rádi. Náš objem ročních kilometrů býval solidní, ale v letošním roce je poněkud anorektický. Při našem pracovním vytížení se hledá prostor na pravidelné tréninky jen těžko. Navíc úměrně klesajícím kilometrům se viditelně zhmotňovaly naše figury a ve svalech to nebylo.“ 🙂

Jistou formu rezignace pomohla zahnat firemní akce „Do práce na kole“ a navazující „Aby firmy šlapaly„, kterou jsme přivítali s nadšením. Akce nás ve správnou chvíli nakopla a nastartovala náš plán na dovolenou. V rámci zachování svého duševního zdraví jsme si naordinovali cykloterapii. A jak nejlépe si může „bývalý cyklista“ s „bývalou trenérkou spinningu“ odpočinout, než že pořádně šlápnou do pedálů. Jako cíl jsme zvolili dojet z Čech do Itálie k moři.

Přípravy

Plánování trasy
- start Horažďovice, cíl Grado po cyklostezkách: Otavská, Bömerwald-Donau, Tauernradweg a především Cyclovia Alpe-Adria ze Salzburgu do Grada
Kola, servis, vybavení
- horské kolo Focus Raven 6.0 s cestovní úpravou
- trekové kolo Apache Teepee taktéž s nosičem a brašnami
- stan, spacáky, vařič, … prostě na těžko 🙂
IT hračky
- cyklocomputer Garmin Edge 510, mobily s Androidem, dobíjecí akumulátor 15000 mAh
- aplikace: Alpe Adria Radweg, Locus s offline vektorovými mapami Česko, Německo, Rakousko, Itálie
- zkrátka ztratit se bylo nemožné
Balení
- původně plánováno na 1 dopoledne, ve finále:
  - Pavlína: cca 0,5 hodiny
  - Roman: cca 0,5 dne 🙂
- výběr věcí pečlivě konzultován s kuchyňskou váhou 🙂
  - Raven + náklad = 28 kg
  - Apache + náklad = 33 kg

Doslova na poslední chvíli jsme sháněli lehký stan a výběr se vážně „povedl“. Byl lehký, ale jinak na… dvě věci. :-/

Cesta

Byla to naše první společná cesta na kolech na těžko. Abychom předešli možnému zklamání, pojali jsme ji tak, že i cesta může být cíl. Neměli jsme pěvně daný denní plán. Kam dojedeme, tam dojedeme. Můj silně optimistický odhad byl ujet 150 km / den a očekával jsem alespoň 120 km / den… Ha, ha, ha. Realita byla jiná. 🙂

Odstartovali jsme 28. července 2015 v 11:55 z Horažďovic a takto se nám denně dařilo:

den	cíl	km	čas	výškové metry
1.	Bučina – nouzové nocoviště	57	05:19	+1140	-400
2.	Schärding – hotel St. Florian	80	05:26	+630	-1520
3.	Untereching – privát	100	06:22	+630	-560
4.	Sank Veit im Pongau – Sonnenterrassen Camping	100	06:26	+690	-430
5.	Möllbrücke – Möllcamping	69	05:11	+1090	-1170
6.	Arnoldstein – hotel Wallner	77	04:55	+300	-300
7.	Morena – okraj lesa	116	07:11	+790	-1150
8.	Grado – Camping Al Bosco	71	04:15	+70	-220

Do cíle jsme se dostali 4. srpna 2015 ve 14:10 po ujetí 670 km s čistým časem 45 hodin. Nastoupat bylo zapotřebí 5340 metrů a zklesat 5750 metrů.

Grado – pobřeží.
Grado – dojezdová fotografie.
Palmanova – nádherné historické město vystavěné jako pevnost ve tvaru devíticípé hvězdy.
Lauzacco – cestou do Grada došlo i na jeden drobný defekt.
Carnia – panoramatický výhled na koryto řeky Fiume Fella.
Dogna – panoramatický výhled z cyklostezky na město, dálnici a koryto řeky Fiume Fella.
Pontebbana – projíždí se nespočet tunelů.
Bagni di Lusnizza – jedna z mnoha železničních budov podél cyklostezky.
V Tarvisio začíná největší lahůdka cesty — bývalá železnice Pontebbana přestavěná na fantastickou cyklostezku dlouhou asi 50 km.
Korutany – s přírodním parkem Dobratsch za zády vjíždíme do Itálie.
Villach – poměřování se s rakousko-slovinskými hraničními horami. 🙂
Hostinec v blízkosti Tennengebirge.
Salzburg – zaujímavý jez na řece Salzach.
Krásný historický most Salzachbrücke spojující německý Laufen s rakouským Oberndord bei Salzburg.
Passau – lodě na Dunaji.
Na startu v Horažďovicích.

Grado

Po 7 dnech, 2 hodinách a 15 minutách jsme tady. Grado. Dokázali jsme to! Jsme unavení, přesto si vychutnáváme zdejší pohodovou atmosféru a navíc si okamžitě objednáváme „Due Aperol Spritz“. Italština se nám dostává snadno do krve. 🙂

Po „heroickém“ výkonu upadáme do zasloužené letargie a s čistými hlavami lenošíme na plný úvazek. Jsou extrémně horké dny, chladíme se v moři a také nemůžeme vynechat excelentní italskou zmrzlinu. Večer si dopřáváme pizzu, rybí speciality, olivy a samozřejmě víno. 🙂

Návrat – nečekaně dramatický

Čtvrtý den v Gradu se probíráme z letargie a pomalu začínáme řešit cestu zpět. Do konce dovolené nám zbývají 3 dny. V plánu máme návrat vlakem, a tak vyrážíme k nejbližšímu nádraží v Cervignano del Friuli. Je to cca 40 km tam a zpět. Zpáteční jízdenky s rezervací pro kola nám nedokázali zajistit, a tak alespoň odesíláme z místní pošty pohled do firmy s žádostí o prodloužení dovolené. 🙂

Následující den vyrážíme do nejbližšího hlavního města Udine cca 60 km, kde doufáme v bezproblémové odbavení. Chyba lávky. Na informacích se dozvídáme, že je v našem směru výluka až do Ugovizza, cca 110 km do kopců, a že nám přepravu kol nemohou zajistit. Mezitím potkáváme další dva dobrodruhy z Holešova, kteří naráží na stejný problém. Šlapat se nám už nikomu ani trochu nechce a kromě toho nemáme čas. 😉 Jen marně zkoušíme přeplněný autobus.

Naše zoufalé pohledy se upínají ke stanovišti taxíků, kde zastavuje jako zázrakem slibně vyhlížející vůz. Požadavek na přepravu 4 cyklistů a především 4 kol taxikáře zaskočil. Ukazuje nám, že pro tři řady sedadel a plošinu pro vozíčkáře není na kola dost místa. Souhlasíme tedy, že pojedeme pouze ve dvou. Taxikář ještě musí odjet a slibuje návrat za 5 minut (italských:-)). Asi po hodině se „náš“ taxikář s omluvou vrací a vítězoslavně volá: „Quattro bicycle!“ A skutečně se mu podařila všechna kola i s bagáží do vozu naskládat.

Tímto jsme se úspěšně dostali na nádraží do rakouského Villach. Zde jsme si potvrdili, že náš jediný vhodný spoj Villach – Salzburg – Linz jede až druhý den ráno a tak jsme si ještě návrat z dovolené zpestřili přenocováním v nádražní budově za společnosti bezdomovců. Intenzivní zážitek. Poslední krátké drama nás čekalo při koupi jízdenek, kdy to vypadalo, že již nebude volné místo pro kola. Se štěstím se nakonec ještě nějaké našlo. Zbytek cesty vlakem Linz – České Budějovice a České Budějovice – Horažďovice byl již bez problémů.

Aktivní dovolená se nám velmi líbila. Celkem jsme při ní ujeli 800 km za 54 hodin. Hodně jsme při tom zažili, hodně viděli a především jsme si nádherně odpočinuli. Cestou k moři jsem si splnil svůj dávný cyklistický sen.

Roman a Pavlína