Adam Marčan: Chystám se na druhou vlnu digitálního nomádství

Spoluzakladatel serveru Naučmese.cz nám pomohl zprovoznit vzdělávací portály ABRA2Grow a ABRA Academy. Čas od času se za námi přijde zastavit, aby poladil technické detaily. Při této příležitosti jsme si s ním dali kávu a popovídali si o práci i o životě. Největší radost mu aktuálně dělá dcera Zoja, se kterou se chystá opět vyrazit do světa. „Cestování mě pořád zajímá, s rodinou ale přišel čas pojmout ho trochu jinak,“ zamýšlí se někdejší digitální nomád. 

Naučmese.cz kromě kurzů pro běžné uživatele nabízí také vytvoření firemní platformy pro interní akce a workshopy. Jaké další firmy kromě ABRY tuto službu využívají a jaká je s nimi spolupráce?

Mezi klienty máme třeba slovenskou pobočku švédského výrobce bot ECCO nebo softwarovou firmu Avast. Upřímně ale říkám, že u vás v ABRA Software to funguje úplně nejvíc. Firmy si většinou myslí, ze si koupí hotové řešení, které bude dál růst jako kytička, aniž by ho museli zalévat. Tak to ale nefunguje. Ve firmě je potřeba mít člověka, který se o web stará, motivuje lektory, vypisuje kurzy a ladí termíny. A Zuzka Vovsová o ABRA2Grow moc hezky pečuje. Fungující portál je zároveň důkazem toho, že funguje i firemní kultura. 

Moc děkujeme. ABRA je v podstatě komunita fajn lidí, kteří si navzájem pomáhají, když je to potřeba. Máte to v týmu Naučmese.cz podobně?

Fungujeme trošku atypicky, protože nemáme kanceláře a všichni pracujeme na home-office. Převážně v Brně a Beskydech. A jednou, dvakrát za rok si pronajmeme třeba vilu u moře a doháníme sociální interakce. V podstatě všichni v týmu jsou moji kamarádi. Hledal jsem spolehlivé lidi, u kterých jsme věděl, na co jsou šikovní a funguje to skvěle. 

Jak vám to teď šlape a co plánujete do budoucna?

Velká změna se u nás udála v roce 2020, kdy jsme vlivem pandemie začali jít více do onlinu. Do té doby jsme hodně hlásili, že jsme offline platforma. No a online kurzy nám během covidu doslova zachránily zadek. Některé zůstaly dodnes, třeba jóga pro děti, kam se hlásí učitelky ze školek a škol. Jinak jsme ale hned, jak to bylo možné, začali vypisovat živé kurzy. Čekali jsme, že po covidu se nám vrátí čísla z roku 2019, kdy jsme v nejlepších měsících překročili obrat milion korun, ale zatím se tak nestalo. Přišla válka na Ukrajině, dražší energie a krize. Takže naším hlavním plánem je, abychom přežili zimu a nemuseli nikoho vyhodit.

A co Tvoje milované cestování. Chtěl by ses někdy vrátit k digitálnímu nomádství?

Beru to tak, že jsem uzavřel první kapitolu z trilogie. Teď máme malé dítě a pozemek, na kterém chceme stavět dům. Až bude Zoja větší, budeme cestovat s ní. A až odroste úplně, nastane třetí etapa, kdy budeme cestovat sami.

Co bys ve druhé etapě udělal jinak ve srovnání s tou první?

Určitě bych zpomalil. Na úplném začátku jsem třeba projel celý Vietnam za pouhý měsíc, na návštěvu měst a míst jsem měl jeden, dva dny. Bylo to hodně hektické. Postupně jsem ale zpomaloval a na jednom místě zůstával déle. Poslední cesta byla na Bali, kde jsem bydlel čtyři měsíce. Důležité pro mě byly retreaty, třeba ten desetidenní v Malajsii bez přístupu k internetu, neměli jsme dokonce ani tužku nebo papír. Zkrátka žádné inputy kromě přírody a tím pádem hodně outputů 😌. Člověk se tak dostane k vlastním myšlenkám uloženým hodně hluboko. Když to skončilo, popsal jsem celý blok. Všechno muselo ven. A co bych dál udělal jinak? Určitě bych si bral mnohem míň věcí. S cestováním a dětmi je to vlastně podobné. Na obojí se člověk ze strachu připravuje s víc věcmi, než ve skutečnosti potřebuje.